Připravili jsme pro vás přehled 10 nejčastějších otázek, které zazněly na setkáních s občany i v individuálních dotazech. Každou odpověď jsme zpracovali co nejstručněji, aby bylo vše srozumitelné a přehledné na pár vět.
1) Proč zrovna Roprachtice?
V České republice je málo míst, kde lze větrné elektrárny skutečně postavit. Velká část území je chráněná, zastavěná nebo má různé limity jako armádní koridory, ochranná pásma nebo technická omezení. A z míst, kde stavět lze, musí zároveň dobře foukat. Roprachtice jsou jedno z míst, kde větrné elektrárny stát mohou.
2) Jak daleko budou elektrárny umístěné?
Na projektovém webu v sekci Aktuality jsou uvedené přesné vzdálenosti. Nejbližší domy jsou 680 metrů, většina domů je 950 metrů a více. Na exkurzi ve Zlaté Olešnici se lidé mohli přesvědčit, že od 500 metrů je téměř nemožné větrnou elektrárnu slyšet, a od 600 metrů už vůbec.
3) Je běžné do procesu zapojovat i nás občany?
Ne, běžně to není, ale je férové podotknout, že nejsme jediní investoři, kteří občany do procesu zapojují. Nadstandartní je šíře zapojení: tři veřejná projednání, veškeré informace včetně zápisů a vizualizací na internetovém webu, nezávislá agentura zajišťující celý veřejný proces, vyjádření občanů k záměru v podobě hlasování, benefity nejenom obci ale i občanům. My jsme jsme přesvědčeni, že u takto velkých rozhodnutí má rozhodnout celá komunita, nejen úředníci nebo úzký okruh lidí. Větrné elektrárny jsou projekt na 25 let, který může ovlivnit obec i krajinu, proto je podle nás správné, aby občané mohli říct jasné ANO nebo NE. Zároveň věříme, že jde o velkou příležitost pro obec i domácnosti. Pokud občané rozhodnou pro ANO, nezískají prostředky jen pro sebe, ale i pro celou obec. Svým rozhodnutím mohou zajistit téměř 100 milionů Kč pro všechny v Roprachticích.
4) Budou stát elektrárny poblíž Roprachtic?
Ano. Tři větrné turbíny určitě vzniknou v Bystré nad Jizerou, kde anketa dopadla kladně a je podepsaná plánovací smlouva. Další možné lokality v okolí jsou Vysoké nad Jizerou, Studenec, Vidochov a Košťálov, ale jsou technicky a procesně složitější, takže je možné, že je investoři nakonec realizovat nebudou. Určitě jsou ale technicky realizovatelné.
5) Co z toho získáme?
Za 25 let získá obec přibližně 100 milionů Kč, z toho 70 milionů přímo obecní rozpočet a 30 milionů občani. Celková částka je dvaapůlkrát vyšší než určuje zákon. Obec může peníze využít na rekonstrukci kostela, opravy silnic, chodníků, veřejného osvětlení či obecních budov, ale také na podporu spolků, kulturních akcí a rozvoj obce, podobně jako to dělají ve Višňové. Občané si svou část mohou vyplatit ve dvou až třech letech (100-125 tisíc) nebo rozložit na celých 25 let (4-5 tisíc ročně). Nejčastěji domácnosti příspěvek používají na elektřinu, vytápění a komunální poplatky.
6) Může se stát, že v Roprachticích někdo postaví elektrárny i bez našeho souhlasu?
Ano, současné zákony tuto možnost již dnes částečně umožňují. Na posledním třetím setkání to podrobně vysvětloval pan Misiaček z Ministerstva životního prostředí, který upozornil, že Česká republika bude elektřinu potřebovat a nemusí mít mnoho jiných možností, jak výrobu zajistit. V případě potřeby může stát rozhodnout, že se větrné elektrárny v určitých lokalitách postaví v rámci veřejného zájmu, a to i přes nesouhlas místních obyvatel.
7) Proč musíte měřit vítr?
Máme data z ČHMÚ, NASA a Galileo, která potvrzují, že v Roprachticích fouká ve 100 metrech dostatečně. Roční měření pomocí lidaru ale vyžaduje banka a výrobce větrných turbín, aby bylo možné přesně vybrat nejvhodnější typ technologie. Měření tedy nerozhoduje o tom, zda elektrárny budou, pouze zpřesňuje data, aby se využil potenciál větrné energie v dané lokalitě.
8) Bude stát elektrárna na mém pozemku?
Momentálně to nelze říct přesně. Konečné umístění vyplyne z projektových prací a následně z jednání s vlastníky o možnosti pronajmout část pozemku k umístění větrné turbíny či k umístění elektrické přípojky (kabelu). Pozice se mohou změnit o desítky metrů, nikoli o stovky. Stále půjde o stejnou oblast podél vrstevnice a vůči domům se umístění nepřiblíží.
9) Jak jsou elektrárny hlučné a jaký je jejich vliv na životní prostředí a krajinný ráz?
Hluk z větrných elektráren je přísně měřený zdroj, který nesmí překročit hygienické limity. Na exkurzi ve Zlaté Olešnici se lidé mohli přesvědčit, že od 500 metrů je téměř nemožné turbínu slyšet a od 600 metrů už vůbec ne. V Roprachticích jsou všechny domy vzdálené minimálně 680 metrů, většina pak 950 metrů a více. Na druhém projednání vystoupil na žádost občanů nezávislý expert pan Jirásko, který detailně vysvětloval témata hluku, infrazvuku, způsobů měření a související obavy.
Vliv na přírodu i krajinný ráz se bude hodnotit v rámci detailního biologického průzkumu, který proběhne před určením přesného umístění a bude součástí povolovací dokumentace, tedy i dokumentace EIA. Tuto dokumentaci bude zpracovávat paní Zímová, která už připravila tzv. předposudek, jenž umožnil lokalitou Roprachtice vůbec zabývat. Na žádost občanů vystoupila také na druhém projednání a její prezentaci je možné zhlédnout na projektovém webu.
10) Jak bude vypadat proces po anketě?
Pokud se občané vysloví ANO pro výstavbu, začne podrobná příprava: technické návrhy, posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a příprava projektové dokumentace. Poté následují řízení se státními úřady a teprve pak může začít výstavba. O veškerém postupu budete informování na projektovém webu, který budete mít k dispozici i po výstavbě během provozu větrných elektráren. Pokud občané řeknou NE, firmy HYBLER a NOHO projekt v Roprachticích ukončí.